Broumovská skupina kostelů

Výstava fotografií Jana Záliše a Martina Mádla (Ústav dějin umění AV ČR). Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek 15. března 2018 v 17 hodin v pobočce Muzea Podblanicka v Benešov, Malé náměstí 74. Úvodní slovo pronese PhDr. Martin Mádl z Ústavu dějin umění AV ČR.

Broumovská skupina kostelů

Broumovská skupina kostelů je název výstavy, kterou jako putovní připravilo sdružení Omnium. To se již léta snaží zachránit barokní kostely na Broumovsku, jejichž vznik je spojen se jmény vynikajících barokních architektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových.

Chceme-li však porozumět fenoménu označovanému jako „broumovská skupina kostelů“, musíme alespoň ve stručnosti zmínit historii břevnovsko-broumovského benediktinského kláštera. Klášter v Břevnově byl založen v roce 993 sv. Vojtěchem v součinnosti s knížetem Boleslavem II. V průběhu 11. – 13. století klášter vzkvétal a stal se mateřským klášterem pro několik nových opatství a proboštství a mimo jiné i Broumova. Bohužel stejně jako celá řada tehdejších klášterů byl i břevnovský klášter v roce 1420 vypálen husity a tehdy se většina řeholníků i s opatem uchýlila do Broumova. V průběhu 16. – 17. století se břevnovsko-broumovskému opatství nevedlo příliš a situaci ještě více zkomplikovaly události třicetileté války. Teprve ve 2. polovině 17. století dochází k pozvolnému zlepšování hospodářské situace a tudíž k opravám objektů

Když v roce 1700 stanul v čele břevnovsko-broumovského opatství Otmar Daniel Zinke, rozhodl se, že kláštery pozvedne k původnímu věhlasu a to i po stránce architektonické. Pro svůj záměr si zvolil stavitele Kryštofa Dientzenhofera (1655 – 1722) a jeho syna Kiliána Ignáce (1689 – 1751). Ti pak pracovali nejen v Břevnově a Broumově, ale i pro řadu benediktinských klášterů, které břevnovsko-broumovskému opatu podléhaly.

Vedle úprav Břevnova a Broumova přistoupil opat O. Zinke i k budování nových vesnických kostelů na území náležejícímu broumovskému klášteru. V roce 1723 bylo započato se stavbou kostela Všech svatých v Heřmánkovicích, v letech 1725 – 1727 s kostelem sv. Anny ve Vižnově, roku 1725 byla zahájena přestavba presbytáře kostela sv. Jana Křtitele v Janovičkách a stavba kostela sv. Barbory v Otovicích, dokončená v roce 1726. V letech 1726 – 1730 vznikal kostel sv. Markéty v Šonově, 1732 – 1733 kaple P. Marie na Hvězdě u Křinic. V letech 1733 – 1738 probíhala stavba nejnáročnějšího kostela – kostela sv. Máří Magdalény v Božanově, jehož výstavba byla zahájena již roku 1709. Podle zachovaných účtů vznikla tehdy věž a patrně i presbytář, neboť se platila oltářní menza. Po té byla stavba přerušena a dokončena byla podle nového projektu K. I. Dientzenhofera. V letech 1724 – 1727 vznikl kostel sv. Prokopa v Bezděkově. Finanční prostředky na stavbu výše uvedených kostelů byly omezené, protože broumovské opatství mohlo pokrýt pouze část nákladů. Zbytek byl financován z příjmů far a darů dobrodinců. To však přinášelo určitá stavební omezení. Z uvedených kostelů je pouze kaple P. Marie na Hvězdě a kostel sv. Máří Magdalény v Božanově zaklenut. Zbylé stavby jsou zastropené dřevěnými konstrukcemi s vysokými fabiony, napodobujícími zrcadlové nebo baldachýnové klenby. O to rozmanitější jsou jejich půdorysy. Střídají se protáhlé oktogony v různých variantách s dispozicemi oválnými, u nichž je základní schéma obohaceno konvexně konkávním zvlněním – Vižnov, připojením věnce kaplí – Otovice a také komplikovaným vepsáním oktogonální lodi a oválných prostor předsíní a presbytáře do složitě zvlněného pláště, jehož základem je také ovál. Již zmiňovaná kaple P. Marie na Hvězdě má půdorys pěticípé hvězdy, do níž je vepsán prostor kruhový s pěti půlkruhovými oltářními výklenky.  Všechny tyto stavby jsou svědectvím o architektonickém mistrovství obou Dientzenhoferů a zaslouží si náš obdiv.

Poslední akce a výstavy

Publikováno 18. 5. 2018

Benešovská muzejní noc

Více