Historie

Počátky činnosti spojené s dnešním Muzeem Podblanicka spadají stejně jako u mnoha dalších podobných institucí v Čechách do 90. let 19. století, konkrétně do doby konání Národopisné výstavy českoslovanské, která iniciovala rozsáhlý sběr především národopisného materiálu na českém venkově. Samotná muzejní instituce byla v Benešově založena v roce 1896. Od svého počátku se opírala především o práci dobrovolných pracovníků a nadšenců a potýkala se s nedostatkem prostor pro svou činnost. Již na počátku 20. století však zpřístupnilo muzeum část svých sbírek veřejnosti.

Rozvoj muzea v následujících letech byl nepříznivě poznamenán oběma světovými válkami. Od roku 1954 přešlo muzeum pod správu Okresního národního výboru v Benešově. Od roku 1957 vydává Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Velký zlom nastal v roce 1960, kdy byly soustředěny sbírky muzejních institucí v Benešově, Vlašimi, Voticích a Sedlci - Prčici do jediné plně profesionální muzejní instituce. Vzniklo tak Vlastivědné muzeum Podblanicka, které sídlilo v zámku Jemniště. V roce 1984 byla zpřístupněna expozice Hudební tradice Podblanicka v zámku Růžkovy Lhotice. V roce 1988 přesídlilo muzeum, již pod názvem Muzeum okresu Benešov, do zámku ve Vlašimi, na jehož rekonstrukci se nemalou měrou podílelo a podílí, a kde sídlí dodnes. V návaznosti na reformu státní správy a samosprávy v roce 2003 získalo muzeum nového zřizovatele, jímž je Středočeský kraj a také svůj současný název Muzeum Podblanicka.

Zámek Vlašim, sídlo Muzea Podblanicka , zámek 1, 258 01 Vlašim

Původní gotický hrad byl vystaven na ostrohu nad řekou Blanicí příslušníky rodu Janoviců na počátku 14. století. V písemných pramenech je poprvé zmiňován v roce 1318. Roku 1363 jej zakoupili páni z Jenštejna. Z tohoto rodu pocházel druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi a jeho synovec a nástupce na arcibiskupském stolci Jan z Jenštejna. Gotický hrad, jehož pozůstatky jsou zachovány v architektuře severního křídla s věží, byl přestavěn na reprezentativní šlechtické sídlo za držení Vlašimi příslušníky rodu Trčků z Lípy v letech 1443 až 1546. Ti také v roce 1523 vystavěli ve Vlašimi gotický kostel sv. Jiljí.

Rozvoj města i renesančního zámku je patrný za Viléma Vostrovce z Královic, který koupil panství v roce 1588. Jako čelný představitel českého stavovského povstání byl odsouzen v roce 1621 k doživotnímu žaláři a ztrátě statků. Podle pověsti stačil ještě před svým uvězněním ukrýt ve vlašimském zámku ohromný poklad. V průběhu dalších staletí se na vlašimském zámku vystřídaly další významné šlechtické rody, mezi jinými páni z Talenberka či hrabata z Weissenwolfu. V roce 1744 zakoupili vlašimské panství knížata z Auerspegu, v jejichž vlastnictví byl až do roku 1945. Auerspergové přestavěli zámek v klasicistním duchu a ten tak získal svou dnešní podobu. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a sloužil nejrůznějším účelům. Od roku 1988 sídlí v jeho severním a západním křídle Muzeum Podblanicka.

Zámecký park, ve kterém se zámek nachází, byl založen na místě bývalé obory a zámecké zahrady v údolí řeky Blanice v roce 1775 knížetem Karlem Josefem Auerspergem. Pod vlivem romantismu postupně vznikl během 18. a 19. století přírodně krajinářský park doplněný množstvím romantických staveb a zákoutí, z nichž se do dnešních dnů dochoval Čínský pavilon, Starý hrad či socha Samsona. Svou rozlohou 75 ha patří dodnes k největším v Čechách.

Prostory zámku

V prvním patře západního křídla zámku je prezenčně zpřístupněna badatelská knihovna. V severním křídle zámku je obřadní síň Městského úřadu a pro prezentaci výstav jsou zde využívány tři na sebe navazující sály - největší upoutá rokokovými nástěnnými malbami a nejmenší, tzv. kulatý salónek, je zdoben bílým renesančním štukem s loveckými motivy. Obdobný štukový dekor se nachází i v pokladně muzea. Schodiště do druhého patra je vyzdobeno barokními sochami sv. Tekly, známější jako alegorie Čechie, a sv. Barbory. Druhé patro nás uvítá pohledem na Velký Blaník se spícími rytíři, malebnou ukázkou lidové tvořivosti, prací pana Kupsy z Rataj z třicátých let 20. století. V severním křídle se nachází sál pro přednášky a koncerty s kapacitou 80 míst. Ve věži je kaple s dochovanými stropními malbami a renesančními štuky.

Pobočka Benešov – dům 74 , Malé náměstí, 256 01 Benešov

Secesní dům čp. 74 postavila v letech 1904 – 1905 podle projektu Marcela Dusila Okresní hospodářská záložna v Benešově u Prahy. V roce 1992 zde byla veřejnosti zpřístupněna ve druhém patře expozice, věnovaná dějinám města Benešova a okolí a v roce 2002 ve třetím patře expozice, věnovaná historii benešovské vojenské posádky.

Pobočka Růžkovy Lhotice – zámek 1, Růžkovy Lhotice , 257 65 Čechtice

Zámeček, který tvoří dominantu obce, vystřídal celou řadu majitelů. V letech 1835 – 1844 patřil Františku Smetanovi, otci hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který sem často zajížděl a čerpal náměty pro svá hudební díla. V roce 1982 Muzeum Podblanicka získalo objekt pro svou práci. Zámeček s přilehlou stavbou bývalého lihovaru a stodoly muzeum opravilo a také obnovilo vysazením nových keřů a stromů zdevastovanou zahradu. V zámku vytvořilo expozici, věnovanou hudebním tradicím v regionu a v přízemních místnostech zázemí pro pracovníky muzea.