Cesta ke svobodě

Výstava Cesta ke svobodě (a Benešovsko v letech 1938 – 1989)

I přes nejisté „covid-měsíce“ připravilo Muzeum Podblanicka při příležitosti letošního 30. výročí prvních polistopadových svobodných voleb komorní výstavu v pobočce muzea na Malém náměstí. Výstava připomínala, jak Benešovsko prožívalo ztrátu demokracie a boj za obnovu svobody v období od září 1938 až do přelomu let 1989/90. Na panelech si pomocí fotografií a textů jsme připomněli rozkládání demokracie za II. republiky, jak region žil s nacistickou totalitou a omezenou demokracií po roce 1945, a největší prostor samozřejmě dostala komunistická totalita po roce 1948. Přiblíženy byly skupiny protikomunistického odboje a represe proti hospodářům odmítajícím kolektivizaci v 50. letech, dále zlomový rok 1968 a proces normalizace, kdy čistky zasáhly prakticky všechny podniky a instituce na Benešovsku. Zvláštní prostor dostaly události od listopadu 1989 do počátku roku 1990, kde se výstava zaměřila na Vlašim a Benešov. Vyprávění doplnily figuríny s uniformami ozbrojených a ideologických složek (SNB, Lidové milice, SSM …), které pomáhaly udržovat režim, ale také odznaky a řády, jejichž předávání patřilo k totalitním rituálům – včetně „vysokého ocenění“ Řádu práce. Na výstavě byly i originály archiválií z Benešovska od roku 1947 do obnovy demokracie po „sametové revoluci“.  Období komunistické totality prezentuje muzeum prakticky potřetí a i tato instalace nabízela několik unikátů, a to především ukázky protikomunistických materiálů šířených mezi obyvateli po roce 1948.

Autor výstavy PhDr. Mgr. Jindřich Nusek (Muzeum Podblanicka)

Cesta ke svobodě:

1)V naší benešovské pobočce zůstala bohužel uzavřená výstava Cesta ke svobodě😊V jejím úvodu bylo odhodlání obyvatel Benešovska bránit a obnovit demokratickou republiku v září 1938 a během Protektorátu. Přilba jednotek SS připomíná, že od března 1942 vznikal západně od Benešova výcvikový prostor Waffen-SS. Odznaky a legitimace již souvisí s přípravou nástupu komunistického režimu: např. odznak VIII. sjezdu KSČ (1946) symbolizuje volby, v kterých strana falešně slibovala, že neplánuje zestátnění živnostníků a „tvoření kolchozů“. Legitimace vlašimského člena KSČ z března 1948 a baret Lidových milicí patří k počátkům nové totality a Knížka úderníka (1950) připomíná orientaci na „sovětský vzor“, kdy ale zvýšené tempo nekvalitní výroby způsobovalo hospodářské problémy i úrazy.

 2) Odkazy na represe 50. a 60. let: Vlevo dole plakát o odsouzení rolníků z Pravonína a Hrzína v doznívající Akci K (kulak) v roce 1955, která měla řešit odpor obyvatel ke kolektivizaci. Vpravo uniforma příslušníků Sboru národní bezpečnosti (vzor 1961), kterou měli i během zásahů proti demonstrantům 19. – 22. 8. 1969 v Praze.

3) Vlajka pionýrské skupiny ZŠ Jiráskova Benešov (80. léta) jako součásti Pionýrské organizace SSM. Ta v letech 1970-89 ideologicky ovlivňovala většinu školní mládeže ve věku 6 až 15 let. Vpravo dole plakát 1. máje (Vlašim 1982) jako jednoho z důležitých rituálů, které komunistický režim udržoval ještě v roce 1989.

4) Jako kontrast k totalitně organizované společnosti je pak ve stejné místnosti připomenuto občanské dění v listopadových a prosincových dnech 1989 v Benešově a Vlašimi. To vrcholilo i v našem regionu prvními svobodnými volbami do parlamentu (8. – 9. 6.) a obecních zastupitelstev (23. – 24. 11.) v roce 1990. Tvářemi Občanského fóra byly tehdy mimo jiné Petr Pithart a Dagmar Burešová.

Poslední akce a výstavy

Publikováno 9. 4. 2021

eSbírky klekátko

Více

Publikováno 8. 4. 2021

eSbírky Litografie

Více