| plné | 80 Kč |
|---|---|
| senioři | 60 Kč |
| děti, studenti | 45 Kč |
| rodina | 180 Kč |
| plné | 20 Kč |
|---|---|
| senioři, děti, studenti | 15 Kč |
|
březen – červen otevřeno od 12. 5. 2020 |
út – ne | 9:00 – 12:00 13:00 – 16:00 |
| červenec a srpen | po – ne | 9:00 – 12:00 13:00 – 17:00 |
| září – prosinec | út – ne | 9:00 – 12:00 13:00 – 16:00 |
Poslední prohlídka: 11:30, 15:30
Část expozice seznamuje s vývojem přírodně krajinářského parku ve Vlašimi. Připomíná jeho dochované i zaniklé stavby a další bohaté vybavení (socha Diany, Žáby ad.). Budování parků je přiblíženo i na příkladu Jemniště, Vrchotových Janovic a Průhonic. Interaktivní zařízení nabízí návštěvníkům mj. virtuální procházku vlašimským parkem. Další část expozice zasvěcuje do dlouhých dějin zámku. Od gotického sídla prvních pánů z Vlašimi po luxusní rezidenci knížat z Auerspergu – předního rodu habsburské monarchie.
Přes 420 předmětů ukazuje Podblanicko jako kraj, kde se setkávaly různé skupiny obyvatel. Církevní správci, řemeslníci, hospodáři, panští úředníci, ale i následník trůnu. Přibližuje Podblanicko jako kraj, který poznamenaly husitské požáry (1420), bitva u Jankova (1645) i legendy o Blaníku. Např. výčepní pult pochází z vísky Růžkovy Lhotice, kde pobýval Bedřich Smetana.
První sál sleduje vývoj palných zbraní od doutnákového zámku po moderní opakovačky. Zastoupeni jsou středoevropští puškaři i velcí výrobci jako Winchester či Zbrojovka Brno. Druhý sál přibližuje dějiny muniční firmy Sellier & Bellot a. s., založené roku 1825 a od roku 1936 sídlící ve Vlašimi. Vystavené střelivo patří k nejucelenějším souborům v ČR. Sbírka exotických trofejí připomíná módu afrického safari po roce 1900.
Expozice připomíná poslední držitele zámku v letech 1744-1945. Kuřácký salon s empírovým a biedermeierovským vybavením přibližuje rod do období Viléma I. Auersperga, jehož portrét místnosti dominuje. Druhý salon, původně společenský, je věnován Carlosu Auerspergovi jako prvnímu premiérovi Předlitavska a dlouholetému maršálku českého zemského sněmu. Jednou z rarit tohoto romantizujícího salonu je korouhev o délce 352 cm, zhotovená k sňatku korunního prince Rudolfa roku 1881. Bývalá Carlosova ložnice s dochovaným táflováním přibližuje rodinu jeho nástupce Karla Marii Auersperga, včetně posledního majitele Karla Auersperga-Breunnera. Místnost připomíná také dvě návštěvy korunního prince Rudolfa v letech 1878 a 1879.
Zámecká kaple sv. Vincence v sobě spojuje několik staletí. Štuková výzdoba vznikla kolem roku 1600, oltář v 70. letech 18. století a stropní malby v roce 1849. Manýristická nástavba věže nabízí výhled na město, zámek a park. Expozice Tajemství sklepení vám přiblíží historii zámeckého podzemí, včetně legendy o pokladu Jana Vostrovce z Kralovic. Sklepní lapidárium připomíná také některé stavby Podblanicka.
Zámek Vlašim. Původní hrad byl založen na ostrohu nad řekou Blanicí kolem roku 1300 spolu s tržní osadou. Hrad patrně tvořila dnešní válcová věž s palácem a prvně je doložen roku 1318 v držení Hynka z Vlašimi. Hrad byl rozšiřován po roce 1363, kdy ho koupil Michal, purkrabí na Svojanově. Podobu hradu zřejmě ovlivnil jeho bratr Jan Očko z Vlašimi, druhý pražský arcibiskup, i Očkův synovec arcibiskup Jan z Jenštejna, kteří tu pobývali. Hrad vynikal téměř čtvercovým půdorysem se dvěma okrouhlými věžemi a obsahoval kapli sv. Otýlie.
Husitské války přečkal hrad bez většího poškození a Jan z Chotěmic tu hostil 11. listopadu 1437 císaře Zikmunda. Za bohatého Mikuláše Trčky z Lípy dorostlo po roce 1442 hradní jádro téměř dnešní výšky a bylo zbudováno dělostřelecké opevnění s dochovanou severovýchodní baštou. Úpravy probíhaly i ve 20. letech 16. století a za Trčků vznikly zřejmě i pozdně gotické arkády.
Zlom přišel s koncem 16. století, kdy Jan Vostrovec z Kralovic radikálně přestavuje dožívající hrad na honosný manýristický zámek, a to až do konfiskace roku 1621. Obytná křídla dostala sdružená okna a nově se budovalo jižní křídlo. Interiéry získaly štukovou výzdobu, dochovanou ve dvou podlažích věže. Nádvorní fasády byly zdobeny sgrafity a věž doplněna osmibokou nástavbou. Po roce 1600 vznikla unikátní schodišťová lodžie, která souvisela s architektem Giovannim Mariou Filippim.
Dochované barokní úpravy vznikly především kolem poloviny 18. století, kdy Marie Josefa z Trautsonu s manželem Karlem Josefem z Auerspergu zřídili např. „malovaný sál“ a roku 1771 kapli sv. Vincence ve věži. Po roce 1775 se měnila obora u zámku na sentimentální park, jehož hlavním iniciátorem byl zřejmě syn Vilém I. Ten dokončil v 90. letech klasicistní úpravy interiérů zámku a jako svobodný zednář pokračoval v budování parku.
Konečnou podobu dal zámku v polovině 19. století Karel Vilém (Carlos) Auersperg, který přistavěl jihovýchodní pozdně klasicistní křídlo a jihozápadní trakt. V historizujícím duchu upravil interiéry, z nichž se nejlépe dochovala tzv. Carlosova ložnice. V roce 1846 upravil vstup do nádvoří a zřídil Vlašimskou bránu. Poslední významnou úpravou zámku bylo odstranění části přístavby západního křídla po požáru v srpnu 1992.
